PRAVIDLA PRO STAVBU V CHKO
Stavba rodinných domů na území velkoplošných chráněných území, kterými jsou v České republice národní parky a chráněné krajinné oblasti, podléhá přísnějším kritériím než ve volné krajině.I když existují obecná pravidla pro výstavbu na území chráněných krajinných oblastí (CHKO), přesto každý stavebník musí počítat s tím, že v každé oblasti budou mít ještě další požadavky odrážející specifikum daného regionu. Na otázky tentokrát odpovídá RNDr. Lenka Šoltysová, vedoucí Správy CHKO Český ráj.
V jakém případě se stavebníci rodinných domů musí obrátit na pracovníky CHKO?
Každý stavebník na území chráněné krajinné oblasti potřebuje podle paragrafu 12 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, souhlas k umístění a povolení staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, a podle paragrafu 44 souhlas k umístění, povolení či změně v užívání stavby. Bez tohoto souhlasu nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí či stavební povolení. V novele tohoto zákona se také říká, že pokud se stavba nachází v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně CHKO a příslušná obec má schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem ochrany přírody, pak stavebník tento souhlas podle paragrafu 44 nepotřebuje. To splňuje regulační plán, v kterém jsou obsaženy prostorové regulativy, na rozdíl od územního plánu, který reguluje pouze funkční využití území a objem staveb v něm nelze limitovat. (O tom více na jiném místě tohoto časopisu, pozn. red.). Jaká je zóna odstupňované ochrany přírody v místě, který si stavebník vybral pro stavbu svého domu, se dozví na každé Správě CHKO.Lze tedy obecně specifikovat pravidla pro stavění rodinných domů v CHKO na celém území České republiky?
Pravidla pro výstavbu lze rozdělit na obecná, která platí jak na území CHKO, tak i mimo něj, a na ta, která platí pouze na území CHKO. Obecným pravidlem vyplývajícím z paragrafu 12 výše zmíněného zákona je ochrana krajinného rázu. Stavba domu nesmí snížit nebo změnit krajinný ráz, nesmí znehodnotit přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajiny včetně jejich estetické hodnoty. Toto platí obecně pro celé území České republiky, nikoli pouze na území CHKO, jak je někdy interpretováno. Další pravidlo vyplývá z paragrafu 4 o ochraně významných krajinných prvků a z paragrafů 49 a 50 o základních podmínkách ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Stavba rodinného domu tak nesmí být umístěna tam, kde by představovala zásah do významných krajinných prvků, jakými jsou lesy, rašeliniště či údolní nivy; dále nesmí být umísťována tam, kde by představovala zásah do biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a představovala tak jejich ohrožení.Pravidlem týkajícím se pouze území CHKO je zákaz umisťování a povolování nových staveb v první zóně CHKO, který je uveden v paragrafu 26 o základních ochranných podmínkách CHKO.
Další pravidla lze najít v Plánu péče o CHKO, který je veřejně projednaným podkladovým dokumentem pro Správu CHKO při jejím rozhodování. V něm jsou podrobněji uvedena kritéria týkající se například umístění a vzhledu stavby ve vztahu k ochraně krajinného rázu. Tato kritéria blíže popisují strukturu zástavby v krajině a způsoby, jakými lze tuto strukturu uchovat. Dále uvádějí zásady pro nové stavby, mezi které patří v první řadě jejich objem ve vztahu k okolním objektům. Výchozím měřítkem pro stavbu rodinného domu by měly být stavby stejného nebo podobného způsobu užívání v jeho nejbližším okolí. Svým objemem a charakterem tak musí respektovat okolní zástavbu. Tato bližší pravidla v plánech péče budou v každé CHKO jiná. Jednotlivé CHKO jsou každá unikátem svou krajinou, vesnicí i architekturou, proto i pravidla v každé CHKO budou vycházet právě z toho území.
Obecné principy pro nové stavby popisuje architekt Jiří Škabrada ve své knize Lidové stavby jako tak zvané zásady slušného chování nové stavby na vesnici. To jsou pravidla, z kterých lze, s určitou modifikací podle konkrétního místa stavby, vycházet. Mluví o výrazně protáhlém objemu, jeho členění, sedlové střeše, orientaci vstupu na okapní straně, uspořádání štítových stěn či nasazení celého domu na terén.
Principem je uchovat charakter zástavby unikátní pro ten který kout naší země. Toho však nelze dosáhnout aplikací takových prvků, jakými jsou štítové lodžie bavorských domů mezi roubenkami v Českém ráji nebo skandinávské sruby mezi chalupami Lužických hor.
Pokud stavebník vlastní pozemek v CHKO, musí k získání stavebního povolení žádat o souhlas příslušnou Správu CHKO?
Ano. Pokud však pozemek leží v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně CHKO a příslušná obec má schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem ochrany přírody, pak stavebník tento souhlas nepotřebuje (§ 44). Nicméně souhlas podle paragrafu 12, kterým se vyloučí negativní zásah do krajinného rázu, je třeba si opatřit i v tomto případě, aby se takový zásah vyloučil.Platí totéž i v případě rekonstrukce?
V případě stavebních úprav a oprav domů či změnou v užívání stavby musí taktéž stavebník požádat správu CHKO o vydání souhlasu. Orgán ochrany přírody, tedy správa CHKO, svým rozhodnutím musí vyloučit, že stavba nesníží nebo nezmění krajinný ráz místa.Z toho tedy vyplývá, že je vhodnější navštívit správu CHKO již v době, kdy vzniká projekt domu. Na správách CHKO pracují odborní specialisté - krajináři, architekti a s nimi je možné konzultovat projekt domu. Žádosti o souhlas s umístěním domu měla konzultace určitě předcházet, protože poskytne stavebníkovi nezbytně nutné informace o tom, jaké jsou pro danou CHKO urbanistické a architektonické limity staveb a zda je tam vůbec umístění domu možné. Většina CHKO má zpracovanou studii hodnocení krajinného rázu, která slouží jako jeden z odborných podkladů pro takové posuzování. Podklady z plánu péče - vstupní informace pro stavebníka - jsou zpravidla přístupné v elektronické podobě na internetových stránkách správ nebo je lze zasílat e-mailem. Kontakty může každý nalézt na internetových stránkách www.schkocr.cz.
Oznámení a schválení bude určitě podléhat i řada řekněme drobnějších případů, například úpravy potoka protékajícího pozemkem. Není možné měnit, byť i na svém pozemku, směr toku. Každý tok má svého správce a jakákoliv změna podléhá vodoprávnímu a stavebnímu řízení.
Správa CHKO opět tak jako ke stavbě rodinného domu musí pro potřeby těchto řízení vydat souhlas. V tomto souhlasu by měla být obsažena i podmínka, že nové rostliny, kterými se případně okolí toku bude osazovat, nebudou rostlinami, které nejsou původní v naší zemi. Ze zákona o ochraně přírody a krajiny je zakázáno povolování nebo uskutečňování záměrného rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin na území CHKO. Tím se především předchází obrovským problémům, které způsobují tak zvané invazní druhy rostlin. Příkladem je rozšíření bolševníku velkolepého, který byl původně vysázen v 19. století v jedné zahradě k okrasným účelům, ovšem v současnosti je rozšířen po celém území České republiky a jeho likvidace je velmi obtížná a finančně nákladná.
Takže i výsadba či naopak likvidace rostlin na zahradě podléhá schvalovacímu řízení?
Pokud budou zahradní úpravy probíhat podle projektu v souladu s územním plánem a nebudou vyžadovat územní rozhodnutí a stavební povolení, pak se souhlas nevyžaduje za podmínky, že k výsadbě nebudou použity geograficky nepůvodní druhy rostlin. Pokud by se jednalo o rozsáhlé úpravy v krajině, které by představovaly zásah do charakteru krajinného rázu, pak je i k tomu třeba získat souhlas podle paragrafu 12.Podobné je to v případě likvidace dřevin: povolení ke kácení dřevin na zahradě není třeba, pokud se jedná o kácení dřevin z důvodů pěstebních, tedy za účelem obnovy porostů nebo z důvodů zdravotních. Když bude mít majitel na své zahradě staré a nemocné ovocné stromy, může si je pokácet a nemusí mít k tomu žádné povolení, s výjimkou případu, kdy by zahrada byla chráněna například jako kulturní památka či registrovaný významný krajinný prvek. Roste-li však na zahradě neovocný strom a obvod jeho kmene ve výšce 130 cm je větší než 80 cm nebo se jedná o souvislý keřový porost o ploše větší než 40 m2, pak musí majitel pozemku požádat o souhlas orgán ochrany přírody.
Tím však na území CHKO většinou nebývá správa CHKO, ale příslušný obecní nebo městský úřad. Trochu jinak je tomu u památných stromů. Každý takový strom má své základní ochranné pásmo, které je ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí, pokud orgán, který památný strom vyhlásil, nestanovil jiné ochranné pásmo. V tomto pásmu není dovolena žádná škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.